FORMEC 2026: inspirace pro další rozvoj technologií v lesnictví
Jaké technologie budou v příštích letech měnit práci lesníků – a které z nich už mají smysl převádět do běžné praxe? I pro odpovědi na tyto otázky sledujeme vývoj v Česku i zahraničí. Řadu zajímavých podnětů letos přinesla mezinárodní konference FORMEC 2026, kterou v Praze pořádala Fakulta lesnická a dřevařská ČZU, náš dlouhodobý partner.
FORMEC propojuje univerzitní výzkum s praktickými potřebami lesnictví. Letos se hodně mluvilo o LiDARu, datech lesních strojů, dálkovém průzkumu, sledovatelnosti dříví nebo o tom, jak mohou informační systémy stále více pomáhat při rozhodování.
Pro nás jsou podobné akce především zdrojem inspirace. Sledujeme, které technologie dozrávají, jaké mají limity a kde mohou přinést skutečný užitek uživatelům našich systémů.
LiDAR v mobilu, na dronu i přímo na stroji
LiDAR patřil k technologiím, které se objevovaly v řadě příspěvků. Jeden z praktických příkladů ukázal, že dvě aplikace využívající stejný LiDAR v iPadu dokázaly změřit výčetní tloušťku více než 600 stromů s velmi dobrou shodou s klasickým ručním měřením a přitom zkrátily dobu měření o 63–71 %. Výsledky zároveň ukazují, že čím dál důležitější není jen samotný senzor, ale i software a způsob zpracování dat.
Další vývoj míří k umístění LiDARu přímo na lesní stroje. Harvester se tak může při práci stávat také mobilním 3D skenerem porostu a zaznamenávat jeho strukturu i změny po zásahu.
Zajímavé je, že pro některé úlohy přitom není potřeba složitě vytvářet kompletní 3D model. V jednom z prezentovaných řešení se 3D data převáděla do jednodušší 2D projekce, na které mohl algoritmus rychle rozpoznat profil kmene a využít jej při rozhodování stroje v reálném čase.
Informační systém nemusí jen evidovat
Dalším výrazným tématem byla digitální podpora rozhodování.
Švédská studie ukázala, že digitální nástroje pro rozhodování už nejsou jen záležitostí velkých lesních podniků. Přibližně třetina z 366 dotázaných soukromých vlastníků menších lesních majetků uvedla, že je využívá – nejčastěji při posouzení potřeby zásahu a při výběru dodavatele lesnických prací. Část vlastníků je používá také ke kontrole provedených prací, při vlastní práci v lese nebo při volbě způsobu hospodaření podle svých cílů.
To je směr blízký i našemu pohledu na další rozvoj PROPLA. Když informační systém propojí mapy, hospodářskou knihu, historii zásahů a vhodné filtry, nemusí už jen evidovat stav lesa, ale může vlastníkovi stále více pomáhat i s otázkou „co a jak bych tam měl řešit“.
Zajímavým připomenutím byla také studie spolehlivosti GNSS v lese. Zejména v hustém porostu může být vztah mezi přesností zobrazovanou přijímačem a skutečnou polohovou chybou velmi slabý. I údaj typu „přesnost 0,5 m“ proto nemusí znamenat, že se zařízení skutečně půl metru od správné polohy nachází.
Sledovatelnost dříví na úrovni dávek
Pozornost se věnovala také datům o toku dříví.
Finská vize vývoje lesních strojů do roku 2035 počítá mimo jiné se sledovatelností dříví na úrovni dávek. Informace vzniklé při těžbě by se tedy neměly cestou ztratit, ale pokračovat přes přibližování, skládku a odvoz až k odběrateli.
Nemusí přitom jít o označování každého jednotlivého výřezu. Smyslem je zachovat informaci o původu a historii dávky po celou dobu jejího pohybu. Podobným principem pracujeme také v našem řešení pro podporu požadavků EUDR.
Digitální měření dříví: hledá se nejlepší cesta
Samostatným tématem bylo digitální měření dříví, kde se dnes už nesoutěží o to, zda digitální metody mají smysl, ale spíš který přístup nabídne nejlepší kombinaci přesnosti, rychlosti a jednoduchosti použití.
Při porovnání různých metod velmi dobře obstál LiDAR – a zajímavě právě senzor v běžném iPadu – zatímco fotooptické metody vynikaly rychlostí. Polské státní lesy už přitom používají několik digitálních metod souběžně ve velkém provozu.
Potěšilo nás, že také nedávné nezávislé ověření našeho KUBIQ na ČZU jej přesností řadí do stejné velmi dobré kategorie jako zahraniční digitální metody prezentované na konferenci.
Od inspirace k praxi
FORMEC 2026 pokračoval ve směru využití technologií v lesnictví od sběru a evidence dat k jejich praktickému využití při rozhodování.
Znovu také ukázal důležitou roli univerzit napojených na praxi. Právě zde se systematicky zkouší, co nové technologie skutečně umějí, kde mají limity a co z nich může být použitelné v každodenním provozu.
V PDSOFT chceme tyto směry sledovat, vybírat z nich to, co má skutečný praktický přínos, a postupně je promítat do našich řešení. Současně chceme být aktivní součástí technologického posunu českého lesnictví – nejen nové možnosti pozorovat, ale pomáhat je převádět do praxe.
Děkujeme Fakultě lesnické a dřevařské ČZU za pozvání na FORMEC 2026 i za naši dlouhodobou spolupráci.
